Pitný režim

Krásné páteční dopoledne, doufám, že si ho všichni užíváte jako já ;)

Dneska bych se chtěla věnovat jednomu dost diskutovanému tématu, co se hubnutí a zdraví týče. A to pitnému režimu.

V dnešním shonu, který panuje téměř všude a u každého člověka, je dost těžké pitný režim dodržovat. Vím to sama z vlastní zkušenosti. Když jsem byla například ve stresu a měla jsem toho hodně, dělalo mi problém vypít denně i 1,5 litru čistých tekutin. V dnešní době zjišťuji, že podobně to má i mnoho dalších lidí.

Obecně se ví, že by člověk měl vypít asi 40 ml tekutiny na 1 kilogram hmotnosti. To znamená, že já, při váze 60 kg, bych měla vypít asi 2 litry denně, při velké zátěži a velkém horku i 2,5 až 3 litry. Tak by to mělo platit u každého člověka. Jenže jak to udělat? Jak vědět, kolik litrů vody vypijeme?

Za prvé bychom si měli uvědomit, že určitý počet litrů (k naší váze) bychom měli vypít pouze čisté vody, vody s citronem, neslazené minerálky nebo vody s nějakým doplňkem stravy (hořčík, vápník, železo, multivitamín, zkrátka to, co naše tělo v danou chvíli potřebuje. Do tohoto určitého počtu nepočítáme kávu a čaj, které pít můžeme, a rozhodně ne ochucené limonády, coly a neředěné džusy, které bychom pít neměli. Tyto tekutiny jsou pro nás jaksi ,,navíc'', a proto se nezapočítávají do denního režimu. Právě proto bychom to s nimi neměli přehánět, protože pití zásadně většího množství tekutin je nebezpečné našemu zdraví. Když tedy vypijete svůj režim 2,5 litrů vody, neznamená to, že můžete vypít další 2 litry Coca Coly, stejně jako neznamená, že jí můžete vypít 2 litry a k tomu půl litru vody, a myslet si, že máte splněný režim.

Padla tu řeč o kávě a čaji. Ty jsou předmětem nekonečných diskuzí na různých hubnoucích serverech. Tyto nápoje nejsou při dietě ani zdravém životním stylu vyloučené, ale nesmíme to s nimi samozřejmě přehánět.

Když si dáte ráno a večer hrnek kávy, rozhodně se nic neděje, naopak pokud denně v práci chlemtáte jeden hrnek přeslazené břečky za druhým, zaděláváte si nejen na závažné problémy se zdravím, ale ani hubnutí to moc neprospěje. Nejvhodnější káva je bílá a neslazená, případně s mlékem (ne smetanou!). Když pijete denně jeden až dva hrnky kávy, můžete ji s mírou sladit (to neznamená, že si do ní nasypete celou cukřenku! Přeci jen myslete na to, že máte na den daný počet sacharidů!), pokud jí pijete víc, sladit byste neměli.

Čaj je rozhodně o hodně menší zlo než káva. Neslazeného čaje můžete vypít kolik chcete, a navíc máte na výběr ze spousty druhů. Nedoporučují se ovocné pytlíkové čaje, které v sobě většinou mají spoustu přídavků a nejsou čisté. Nejvhodnější jsou sypané zelené čaje, které navíc pozitivně působí na naše zdraví, a sypané černé čaje. Otázka tedy visí nad bylinkovými čaji. Ty bychom neměli pít víckrát než dvakrát denně, a kvůli jejich účinkům na organismus bychom je také měli často obměňovat. Co se slazení týče, měli bychom ho dodržovat stejným způsobem jako při slazení kávy.

Můj pitný režim se v tomto období skládá ze 2,5 litrů vody, vody s citronem nebo doplňkem stravy (proteinový prášek), jednoho hrnku kávy a podle chuti i jednoho hrnku čaje. Co se slazených nápojů týče, samozřejmě si občas nějaké dám, většinou ochucené minerálky nebo džusy, hodně výjimečně i nějaké colové a spritové nápoje, ale snažím se jich nikdy nevypít víc než půl litru.

Kdo jsem? :)

Tak trochu už jsem se představila v textové zprávě na blogu, ale myslím, že na začátek by nebylo špatné představit se podrobněji, ne? :)

Říkají mi Habibi, což je v překladu z arabštiny ,,Zlatíčko''. Proč zrovna tak? Začali mi tak říkat mí přátelé na Djerbě, mém druhém domově, kam s mou mamkou jezdíme už od mých sedmi let. Když mamča potkala jednu ze svých nejlepších kamarádek, cvičitelku, která tam jezdila dvakrát ročně jako animátorka, jezdily jsme tam s ní. Na jedné takové dovolené nás bylo třeba třicet! :D Myslím, že v té době mi bylo asi jedenáct let, a už někdy od třinácti jsem tam v podstatě taky jako taková neoficiální animátorka působila :) Teď, když je mi patnáct, to beru jako normální brigádu. Právě tam vznikla tahle přezdívka, kterou mi každý rok tisknou na tričko :) A taky tam vlastně začal můj zájem o životní styl :)

A nebo možná ne... Žiju s mamkou, která vždycky moc chtěla zhubnout, několikrát se jí to úspěšně podařilo, a to hlavně díky krabičkovým dietám. Byla jsem o trochu mladší než jsem teď a to barevné a chutné jídlo, které mamča dostávala každé tři dny ve svých krabičkách, mě hrozně moc lákalo. :) Jelikož bydlím s babičkou, která si dává záležet na řádném výkrmu svých strávníků - a taky na pořádně kalorických jídlech, bylo docela těžké nějaký ten zdravý život prosadit. Začínala jsem tím, že jsem nejedla její snídaně (složené buď z rohlíku se šunkou, nebo z nějakého toho děsně nechutného jogurtu plného tuků a kalorií), teď už většinou mě a mamce vařím obědy i večeře :)

Cvičit jsem začala, když jsem začala chodit do první třídy, a to aerobik. Musela jsme vypadat hrozně vtipně, protože jsem byla úplně nepohyblivá, neohebná a neměla jsem žádnou fyzičku. Navíc mám odmalička hrozně velký pud sebezáchovy, takže nějaká opičí dráha mi vždycky trvala tak třikrát déle než všem ostatním. :D S aerobikem jsem skončila asi po dvou letech, kdy jsem se vůbec nikam nehnula a byla pořád stejně neohrabaná. V tu dobu taky začaly moje problémy s páteří a musela jsem chodit na různé rehabilitace. Záda se mi dost zlepšila po roce ježdění na koních, ale s tím jsem musela taky přestat, protože v Budějcích, kde žiji, žádné takové možnosti nebyly, takže to bylo pěkně drahé a náročné. Páteř jsem si skoro úplně napravila až na volejbale, ke kterému jsem přišla v devíti letech opět díky mamce, a strašně mě bavil. A díky bohu mě baví dodnes. Díky volejbalu mám dobrou fyzičku a hlavně spouuuustu úžasných přátel, na které nikdy nedám dopustit. V době, kdy jsme poznaly výše zmiňovanou kamarádku, cvičitelku zumby, aerobiku a kangoo bot, jsme se tomuhle všemu začala spolu s ní věnovat, a hrozně mě to baví. Občas si tím taky přivydělávám, když spolu s ní předcvičuji.

Už je to asi vyčerpávající, že? Proto to asi prozatím ukončím, něco si necháme na někdy jindy, a budu ráda, když se mi ozvete na mail v menu, když budete mít jakoukoli otázku, připomínku.... cokoliv ;)

Jak jste se ke sportu a zdravému stylu života dostali vy?